Zetor 75 let





Je až symbolické, že obě společnosti slaví 75 let na trhu ve stejný rok, produkce Zetoru byla pro konstruktéry Kovapu často inspirací a několik našich hraček nese na kapotě toto jméno a i když naše výroba započala plechovým válcem, tak právě traktůrky nás proslavily a těší se největšímu zájmu veřejnosti a sběratelů. I proto se při tomto jubileu podíváme na historii českého výrobce traktorů, těch reálných.

ZAČALO TO VE ZBROJOVCE

První konstrukční práce na traktorech začínají roku 1945 v areálu Zbrojovky Brno a to pod vedením ing. Františka Musila, první prototyp je hotový v listopadu téhož roku. A již 15. března 1946 dochází ke slavnostnímu předání tří traktorů Z 25 do rukou zemědělců! A jak vlastně vznikl název tohoto podniku? Docela prostě, první traktory byly vyrobeny ve zmíněné Zbrojovce Brno, odtud tedy pochází písmeno „Z“, přepisem jeho výslovnosti získáme zet, stačilo připojit poslední dvě písmena ze slova traktor tedy: zet + or = ZETOR! Tento název vymyslel člen ekonomického oddělení Rostislav Sapák a k jeho zápisu a vydání ochranné známky došlo v srpnu 1946.

ZÁCHRANA Z PODZEMÍ

V roce 1947 se podaří prodat skoro 3500 traktorů! Třetina míří do Polska, Irska, Belgie nebo Dánska. Denní produkce činí 28 traktorů denně, to není malé číslo, ale je cítit rezerva. V poválečné době se totiž nedostává obráběcích nástrojů, jejichž nedostatek výrobu brzdí. Začíná pátrání po celé zemi a pomoc se najde na zajímavém místě. V jeskyních Moravského krasu nedaleko Brna! Nacisté zde vybudovali za války dílny pro svou válečnou výrobu a nalezené nástroje posloužily k navýšení výroby traktorů.

Zetor 15

Ve stejném roce vzniká i úsporná alternativa k Zetoru 25 a nese označení Zetor 15. Jedná se o jednoválcový prototyp Zetoru 25 s naftovým motorem o výkonu 15 koní. Disponuje převodovkou o šesti stupních a dosahuje maximální rychlosti 22 km/h. Do roku 1949 se jich vyrobí 2215.

 

SLAVNÁ ÉRA PĚTADVACÍTEK

Model 25 (toto číslo značí počet koňských sil) je pro nás stěžejní. Nejen, že je jím inspirovaný náš legendární traktůrek, ale náš sortiment zahrnuje i další typy (klasický Zetor 25 a Zetor 25A). Pojďme se tedy na tuto řadu zaměřit. 

Zetor 25K

Inženýr Musil a jeho tým se neustále snaží pětadvacítku vylepšovat a přizpůsobovat ji dalším zemědělským odvětvím. A tak přichází Zetor 25K, kde písmeno "K" v názvu znamená kultivační. V nabídce byl od roku 1948 a jak už jeho označení naznačuje, určen byl k řádkové kultivaci. Aby nedošlo k poškození plodin disponoval výrazně zvýšenou světlou výškou a byl vybaven koly o větším průměru na které se nasazovaly užší pneumatiky. Rozsah stavitelnosti rozchodu zadních kol se dal zvětšit otočením disků. Oproti klasické 25 došlo rovněž k úpravě převodovky. 

Zetor 25A

Písmeno "A" v tomto případě znamená agregační, chcete-li jinak můžete ho nazvat víceúčelový. Tento typ přichází v roce 1949 a při jeho konstrukci bylo využito zkušeností z předchozích verzí. Přinesl hned několik změn: dostal vylepšenou přístrojovou desku včetně teploměru, pohodlné polstrované sedadlo, hydraulické tříbodové závěsné ústrojí, kabinu na přání, závěr diferenciálu nebo nastavitelný rozchod předních a zadních kol.

Zetor 25A Z-76

Poněkud exotická polopásová verze. Z-76 je typové označení montovaného polopásu. Tento traktor se s úspěchem nasazoval v náročném lesním terénu pro sbližování a odvoz dřeva. Nezastavily ho ani mohutné pařezy a povalené kmeny. Oproti čistě kolovým pětadvacítkám zvládal i mnohem blátivější a kluzčí povrchy. Byl z pětadvacítek nejstabilnějším, nejen pro svou šířku, ale přidané polopásy snižovaly také těžiště. Samotné pásy samozřejmě nebyly kovové, ale textilně-pryžové. Navlékaly se totiž na kola s pneumatikami, na standardní velké zadní hnací a nově vložené vodící/napínací kolo (s dvojmontáží) před ním.

Zetor 25H Sadař

Tento typ vznikl dávno po ukončení produkce modelové řady 25. Jedná se o upravený model 25A (tou dobou už vyřazený z výroby), tyto úpravy probíhaly až koncem 60. let ve Strojní traktorové stanici v Hodoníně (odtud písmeno "H" v názvu). Sadař měl nastaven co nejužší rozchod kol a přečnívající hřídele byly odřezány, aby mohl traktor projíždět mezi řadami stromů a nedrásal jejich kmeny. Přední náprava byla snížena a zadní kola měla menší průměr, čímž se dosáhlo výrazného zmenšení výšky traktoru. Zablokován byl nejvyšší převodový stupeň, protože sad není žádná závodní dráha.

ÚSPĚŠNÁ ŘADA

V letech 1946 až 1961 opustilo výrobní linky celkem 158 570 Zetorů 25, 25K, 25A a 25A Z-76. Z evropských traktorů tak pětadvacítka patřila objemem výroby k těm nejvýznamnějším. Byla také žádaným exportním artiklem. V množství přesahujícím 97 tisíc kusů končila v osmi desítkách zemí celého světa a díky své spolehlivosti sklízela úspěchy i na západních trzích. Vedle toho, že jsou dnes Zetory 25 svými majiteli často hýčkanými veterány, tak je můžete na venkově stále spatřit i v tvrdém pracovním zápřahu.

DALŠÍ VÝVOJ

V roce 1954 je založena výzkumně-vývojová základna Zetoru. Díky znalostem a zkušenostem techniků vzniká Zetor 35 Super - traktor s čtyřválcovým naftovým motorem o výkonu 42 koní (31 kW). Tento model získává nové prvky – centrální nápravu s listovými pružinami a odpružené sedadlo řidiče – zvyšující komfort pro uživatele. Kabina řidiče je navíc vybavena vytápěním. Během let 1955 – 1960 se vyrobí celkem 21 500 traktorů tohoto modelu. V roce 1960 přichází modernizace tohoto typu a přichází Zetor 50 Super (ten máme rovněž v nabídce), disponoval větším výkonem a mezi zemědělci si získal velkou oblibu, byl použitelný pro všechny těžké zemědělské a lesní práce. Tyto traktory putují až do daleké Barmy, Ghany nebo Iráku. Do roku 1968 se jich vyrobí více než 150 000 kusů.

Ve druhé polovině padesátých let přichází Zetor jako první na světě s progresivní a jedinečnou koncepcí využití unifikovaných prvků při výrobě traktorů, tzn. s možností využít shodné díly na různé modely a značně tak zjednodušit výrobu a servis. V roce 1960 je na trh uveden Zetor 3011 - základní model revoluční unifikované řady - UŘ I. Nyní je umožněno vyvíjet řady s širokým rozsahem modelů a variant.

Na základě hospodářské politiky tehdejšího politického uskupení začíná Československo spolupracovat při výrobě traktorů s Polskem. V roce 1964 poskytuje Zetor dokumentaci modelů UŘ I, aby napomohl modernizovat traktory polské společnost Ursus. 

V roce 1968 získávají Zetory bezpečnostní kabinu, poprvé se sériově objevila na Zetoru 8011 Crystal (na přání bylo možné ji mít už v předchozím modelu 5511 z roku 1966). Až do této doby plnila budka pro řidiče jen funkci ochrany proti povětrnostním vlivům a neměla bezpečnostní charakter, to byl velký posun v bezpečnosti a Zetor byl v tomto první na světě! Crystal dostal název podle toho, že kabina byla průhledná a čistá jako křišťál. Mimochodem, model Crystal se čas od času objeví v nabídce naší partnerské firmy Kaden! 

 

 

SOUČASNOST

 

Od počátku výroby až do současnosti bylo prodáno 1,3 milionů traktorů Zetor. Pro společnost nyní pracuje zhruba 450 zaměstnanců, dalších 61 pak v dceřiných společnostech. Firma prodává traktory do 140 zemí světa a další potenciál cítí v Asii, konkrétně v Bangladéši, Filipínách a Myanmaru. Aktuálně má společnost v portfoliu 8 modelových řad s výkonem od 15 do 171 koní a jsou to řady: Primo, Compax, Utilix, Hortus, Major, Proxima, Forterra a Crystal.

V zahraničí je Zetor zastoupen sedmi dceřinými společnostmi (afilacemi) v Severní Americe, ve Velké Británii, Francii, Německu, Polsku, Slovensku a Indii. V roce 2015 směřovalo na zahraniční trhy 86 % celkové produkce Zetor Tractors, a. s. Kromě tradičních zahraničních trhů, jako je Polsko, Slovensko nebo Německo, patřila mezi nejvýznamnější odbytiště traktorů značky Zetor Velká Británie, Francie, Irsko či Litva.

Zdroje informací, fotografií a doporučená literatura: 
Antonín Andert, František Macháček: Využití traktorů ZETOR 25 v zemědělství. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1958 

Marián Šuman-Hreblay: Historie traktorů Zetor. CPress, Brno, 2012

Arthur Nutbey: Zbrojovka Brno, From Firearms to Tractors. Consus Media, Alphen aan den Rijn, 2015
www.wikipedia.com
www.zetor.cz
www.zetor75.cz
www.denik.cz / Michal Hrabal 
www.idnes.cz / Radek Folprecht