Volkswagen Typ 1, známý jako Brouk
Tento Volkswagen v měřítku 1:32 máme k dispozici v několika různých variantách. Byla by škoda si nepřipomenout jeho zajímavý a dlouhý příběh!
Sériová výroba až na třetí pokus
10. února 1936 během zahájení 10. ročníku autosalonu v Berlíně, oznámil Adolf Hitler, že se německý lid brzy dočká lidového vozu. Jeho cesta však začala o 5 let dříve. Ferdinand Porsche, rodák z Československa, započal práci na vozidle pro každého už v roce 1931, šlo o reakci na lidový Ford model T, který válcoval trhy v USA. Objednávku na takové vozidlo učinil výrobce motocyklů Zündapp, který chtěl proniknout mezi výrobce automobilů. Už o rok později Porsche představil tři prototypy s označím Typ 12, k masové výrobě však nedošlo, Zündapp od projektu ustoupil. Další objednávka přišla rovněž od výrobce motocyklů a to od NSU, vzniká zkušební Typ 32, ale od projektu opět sešlo a sériová výroba se nekonala.
Značně znechucený Ferdinand Porsche tedy přijímá roku 1933 objednávku od zmiňovaného říšského kancléře. Podmínky jsou takřka nesplnitelné „der Volkswagen“ (lidový vůz) nesmí stát víc než 1000 říšských marek, musí přepravit dva dospělé a tři děti, dosáhnout rychlosti 100 km/h a průměrná spotřeba nesmí překonat hranici 7 litrů na 100 kilometrů! Tehdejší plat byl okolo 32 říšských marek za týden. Dodnes se vedou spekulace, jestli bylo realistické za takovou cenu vozidlo vyrobit a následně neprodělávat. Předválečná propaganda se projevila i do finálního názvu vozidla, vozidlo neslo označení "KdF-Wagen", k názvu inspirovala nacistická organizace Kraft durch Freude (síla díky radosti).
Moderní automobilka a stín války
K prvním majitelům se toto charakteristické vozidlo dostalo v roce 1939. Stálo za tím velké úsilí a nešetřilo se penězi ani lidskými silami. Od roku 1938 u Fallerslebenu v Dolním Sasku začala vznikat nejmodernější automobilka svého druhu v Evropě. A to nebylo vše! Díky masové výrobě automobilů začalo vyrůstat nové průmyslové město, dnešní Wolfsburg. Zde je třeba přiznat, že k budování tohoto města v dalších letech, přispěli nuceně nasazení vězni z koncentračních táborů a váleční zajatci. Spokojených majitelů vozidla však bylo nemnoho. Naplno se roztočila kola války a automobilka přechází na válečnou výrobu, zbrusu nově vybudovaná továrna začala chrlit vojenské verze vozu, KdF 82 "Kübelwagen" a obojživelný KdF 166 "Schwimmwagen". V automobilce se rovněž opravovala letadla a vyráběly součástky do zbraňových systémů. Jako strategický průmyslový závod se stal terčem bombardování spojeneckých vojsk. Na konci války v roce 1945 už automobilka nevypadala jako moderní závod, ale spíš jako hromada sutin. O obnovu automobilky projevil zájem Henry Ford, nakonec byla ponechána ve správě britského majora Ivana Hirsta. I přes negativní posudky britských odborníků se majorovi podařilo závod opravit a obnovit kompletní výrobu. O rok později už se do produkce dostalo takřka 10 000 automobilů, z dnešního pohledu takřka nepředstavitelné.
Vznik kultovního názvu
Zásadní byla pro budoucnost automobilu premiérová účast na autosalonu v Amsterdamu roku 1948. Koncem této dekády už po světě jezdilo přes sto tisíc volkswagenů. V roce 1955 už dokonce milion! Právě na začátku padesátých let minulého století se automobil začal prodávat v USA a odtud si odnáší tuto přezdívku Brouk, anglicky Beetle. Spojení tohoto typického vozidla s označením Beetle se však odehrálo již o několik let dříve. Novináři z listu New York Times ho tak měli označit už v roce 1938. Oficiálně se toto označení ujalo až koncem 60. let a automobilka ho přijala za vlastní.
Od nacismu k hippies
Během let se z Brouka stala ikona, největší oblibu si získal v subkultuře amerických hippies. Pravděpodobně se tak stalo díky široké dostupnosti ojetin a náhradních dílů, jinak nebyl k oblibě v podstatě důvod, Brouk neměl prostoru nazbyt, v kabině byl hodně slyšet zvuk motoru a spolehlivostí se zpočátku rovněž neproslavil. V Americe dokonce koloval vtip, že kdo dokáže s Broukem najet 100 000 kilometrů, tak dostane od Volkswagenu pamětní medaili. Z vlastnictví Brouka se stala věc image a těžko byste hledali někoho, kdo po něm v určité životní fázi netoužil. A abychom mu nekřivdili, tak se Brouk v mnoha zemích osvědčil jako dobře servisovatelný a nezdolný pomocník. V Evropě se poslední vůz VW Brouk vyrobil v roce 1978. Výroba však nebyla ukončena a výroba pokračovala v Jižní Americe, v Mexiku se auto bez větších změn vyrábělo do roku 2003! Ze všech výrobních linek sjelo přes 22 milionů Brouků, což tento typ řadí na druhé místo historické tabulky.
Zajímavost
O typické karoserii Brouka se v historii vedly spory. Vozidlo bylo velmi podobné prototypu Tatry V 570 z roku 1933 za jejímž vznikem stál Hans Ledwinka. Ferdinand Porsche byl osočen, že se Tatrou inspiroval. Celý spor se vlekl až do roku 1961, kdy soud rozhodl ve prospěch Tatry a Volkswagen musel vyplatit odškodnění.
TIP
A pokud chcete vědět, jak se do produkce Kovapu dostal tento Volkswagen, tak si přečtěte další náš článek zde.
Zdroje:
wikipedia.com
aktualne.cz
autoweb.cz